..fikční světy..


..mám spoustu napůl domyšlených myšlének, ale…

..bylo nebylo v zemi nezemi na vrcholku lesa za zelenými dveřmi, kde se odváží jen ti nejstatečnější z odvážných obyvatel říše za námořnicky proužkovnou oponou, žili byli, nežili a nebyli lidé, zvířátka, mluvící knihy a létající vánoční přání.

Lidé chodili po světě, jak se jim zachtělo. Dotýkali se křídly nebe i země, bosýma nohama jemně našlapovali do oranžové jarní trávy plačící do hůry kousky mokré rosy. Nebe zeleně kvetlo a oni se usmívali doširoka rozevřenýma očima do dálek za mraky ve tvaru pozdní anglické snídaně. Lidé. A jejich svět za zelenými dveřmi. Jiný neznali. Hrála zvláštní hudba a kolem probíhala zviřátka. Malá i velkolepá a vážená jako třeba stádo jedenácti růžových slonů, byli to ti, do kterých se vždycky počítá, když jeden nemůže uvěřit svých očím a potřebuje se uklidnit, moc uklidnit. Sloni byli seřazeni od největšího k ještě většímu a na zádičkách měli vymalovaná elegantní čísílka. Jenomže těm čísílkům nikdo za mák, tvaroh ani povidlo nerozuměl (možná kdyby nabídli něco víc..možná z čokoládu?)..
I vážky a ne-vážky na vážkách, také mravenci, mravkolvi a mravné i nemravné berušky, potápnící v plandavém neoprénu, zlatoočka a jiná i soukromá očka, poočku sledující žovot této země nezemě a očkující stromy proti hlouposti, která by mohla projít skrz dřevo zelených dveří, z toho světa za nimi, o kterém nikdo nic nevěděl…
A pak tu byly ony mluvící knihy, ve kterých se skrývala veškěrá moudrost zdejších lidí. Těch poletujících, usměvavých, bosých a dotýkajících se…žijících nežijích ve šťastné myšlence na existenci a přítomnost. Poslouchajících moudra uložená do knih. Znělo to jako hudba. Jako barvy. Jako melodie dálek. Tisíce hlasů. A taky jen jeden, ten, který jste chtěli zrovna slyšet, který měl promlouvat jenom k vám..nebo tedy k nim..některé knihy také křičely..křičející knihy a padající lidé..naštěstí oranžová tráva byla měkká a pružná, pády nebolely, jen lechtaly a smích léčí…

a vánoční přání? nikdo nevěděl, kde se vzala a knihy o nich nechtěly nebo možná nemohly mluvit. Všechno to souviselo se zelnými dveřmi, možná, to zpoza nich se totiž jednou ozval ten hlas, který řekl: „k Vánocům bych chtěl..“… a ta myšlenka, otisk nebo cokoli to bylo se rozlétla tehdy tmavěpurpurovou oblohou s obláčky mandarinkového dýmu a roztříštila se v kapičkách malých přání, která říkala jedno přes druhé…“být zdravý“..“tamagoči“…“konečně být s ní/m“…“nezestárnout“…“panen-ku“…“košili“..“ponožky“..novej mobil“…“empétrojku..“…psakočkuscarabblepuzzleláskuneláskuštěstí-
neštěstívideohryčokládovoufontánuknížkujeleňoviťíplakáts-
johnnymdeppemlyžebruslekabelkunovýbotyšminkynovejbágl—“
ale byly tam a bylo jich spousta a nikdo pořádně nevěděl, co s nimi. Pro knihy bylo težké se s nimi pouštět do konverzace, protože přání byla jen nehmatatelné a nemastné touhy, stále dokola opakující totéž tímtéž prosebným nebo rozkazovačným tónem, navíc se přání vznášela mnohem níž při zemi a nebyla schopná tak akrobatických kousků jako mluvící knihy…lidé je občas přibírali křídly, přání se trhala a kousky zvuků jim ulpívaly na koncích křídel..lidé je vnímali, snažil se je pochopit, poslouchali je a prohlíželi svýma obrovskýma usměvavýma očima…a začínali toužit…

..a jednoho dne..o mnoho a mnoho nekonečných dní později zvuk vánočních přání utichl. Zelené dveře se prudce otevřely a všechny mluvící knihy umlkly… a lidé se možná trochu změnili a zapomněli lítat (protože měli křídla až příliš obtěžkána touhami)…
..ale přesto jsou lidmi..nebo možná právě proto..

..a přišel Štědrý den..
mějte se v něm krásně, moji lidé, mám vás rádo…moc

Advertisements

~ od banánové pyré on Prosinec 24, 2008.

2 komentáře to “..fikční světy..”

  1. DeppNo vidíš, plakát s Deppem, to mě mohlo taky napadnout :)tak třeba příště…

  2. MňamNejdřív se to vypadalo jako papír po dětech s pastelkami, ale pak se (jako vždycky) objevila – nečekaně a ze zálohy – myšlenka, a začala přetahovat tuší…

Popsat slupku moudrem

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

 
%d bloggers like this: